Fotografie a popisy rostlin > Tučnice (Pinguicula) > Pinguicula 'Red Starfish' |
|
Tento výběrový klon z křížení Pinguicula moranensis x heterophylla je moje vůbec nejoblíbenější tučnice. Dlouhá léta jsem se tučnicím vůbec nevěnoval a přecházel jsem je, protože mi připadaly jen málo "dravé" a řada druhů mi připomínala spíše nevzhledný salát. Když jsem v roce 2002 tuto tučnici spatřil poprvé ve sbírce botanické zahrady v Liberci, nevěřil jsem vlastním očím, protože toto byla první tučnice, která vypadala skutečně nebezpečně. Dodnes mi připomíná dravou červenou hvězdici z korálových útesů.
Letní listová růžice dospělých rostlin má v průměru 5 - 7 cm. Listy jsou kopinaté, na konci výrazně špičaté. Čepel je sice relativně tenká, ale díky válcovitému ohnutí krajů působí masivně. Nevšední vzhled rostliny podtrhuje tmavě červenofialová barva a enormně velké tentakule, které se na tmavých listech krásně třpytí. Květ je poměrně malý (1 - 1,5 cm) |
Ani mě se první dva malé exempláře, které jsem získal nepodařilo v zimním období udržet. Je však pravda, že v té době jsem díky svému pohrdání tučnicemi neměl s touto skupinou dostatečné zkušenosti. Poté co jsem optimalizoval zimování jiných striktně zimujících tučnic (v mé sbírce např. P. agnata x gypsicola), vyprosil jsem si další exemplář. Získal jsem středně velkou rostlinu, která se dobře ujala a do zimy vytvořila silnou cibuli. Tu se podařilo precizně vyzimovat. Na konci února jsem v sobě našel odvahu a téměř celou jsem ji rozlámal.
Odebral jsem celkem 24 lístků (!!!), které jsem pečlivě založil do jamek, tak aby každý lístek dobře komunikoval se substrátem, měl světlo a zároveň rašící rostlinky byly ve správné orientaci a mohly začít ihned růst. Tento postup se ukázal jako správný a z oněch 24 lístků jsem obdržel 22 malých rostlin, které do konce sezóny uspokojivě zesílily a dosáhly průměru růžice okolo 2 cm.
|
V době sestavení tohoto textu mám tučnici Pinguicula heterophylla x moranensis v kultuře něco málo přes rok a napjatě očekávám, jak dopadne další zimování. Zatím se však zdá, že tento skvost lze upěstovat za předpokladu, že má člověk dobrou zkušenost s pěstováním jiných striktně zatahujících tučnic (P. gypsicola, její kříženci, popřípadě. P. heterophylla, P. medusina a jiné cibulkaté tučnice). Rozmnožování tohoto klonu je třeba věnovat dostatečnou pozornost a pečlivost. Jelikož jsou lístky zimní růžice srpkovitého tvaru, jsou tenké a každý obsahuje jen malou zásobu látek, je třeba jim vyhloubit jamku přesně na míru, aby se malé rostliny okamžitě a dobře ujaly. Vzhledem ke tvaru není možné je jen tak položit na substrát a nebo je na povrch květináče jen náhodně poházet.
Myslím si, že toto je důvod, proč se ve velkém provozu botanické zahrady nepodařilo rostlinu doposud uspokojivě namnožit. Kdyby však bylo možné z každé rostliny získat každý rok "jen" 10 nových, považoval bych množitelský koeficient takového kultivaru za plně uspokojivý. A vzhledem k tomu že kříženec není citlivější nebo náročnější než Pinguicula heterophylla, velmi bych se přimlouval za registraci a mezinárodní uznání této rostliny jako kultivar.
Rok druhý a třetí přinesl oproti výše uvedenému textu další a naštěstí dobré zkušenosti s křížencem Pinguicula moranensis x heterophylla. Vyzkoušel jsem dva typy substrátu první byl směs rašeliny a říčního písku v poměru 1:1, druhá verze byla rešelina + písek 1:2. Samozřejmostí bylo pár úlomků vápence navíc. Ve vyrovnané směsi tvořily rostliny o trochu více listů, listové růžice byly o malinko větší a zbarvení poněkud tmavší. V písčitější směsi však rostliny také nevypadaly zle, viz foto výše v řádce "růstový cyklus". Skutečnou kondici však odhalil konec sezóny, kdy rostliny v písčitějším substrátu vytvořily téměř dvojnásobně větší cibulky a v jarních měsících jeden z těchto exemplářů zcela poprvé vykvetl... |